Microboxy jsou primárně určeny pro náročnější pěstování rostlin metodou "in vitro". Latinský výraz „in vitro“ můžeme přeložit do češtiny jako „ve skle“. Anglicky již ustálený výraz pro pěstování in vitro je micropropagation nebo počeštěně mikropropagace. Pojem pěstování „in vitro“ se používá standardně v medicíně, biologii a v příbuzných oborech pro organismy pěstované v umělých podmínkách ve zkumavkách či jiném laboratorním skle - Petriho misky, Erlenmeyerovy baňky atd. Propylenové Microboxy s účinnou filtrací plynů znamenají nový, progresivní a především daleko levnější a účinnější pěstební systém.
V mikropropagaci jde tedy o množení rostlin v umělých podmínkách. Tato progresivní a nejproduktivnější metoda spočívá v množení rostlin i z nepatrných částí meristémových pletiv, díky totipotenci rostlinných buňek. Jako živný roztok se používá nejčastěji agar v kombinaci s dextrózou a dalšími živinami. Ale existuje i řada jiných speciálních roztoků.
Autorem metody je profesor Steward, který provedl pokus s buňkami mrkve v nádobce s živným roztokem již v roce 1971. V zařízení, kde se pokusná nádobka neustále otáčela, se mu podařilo během 3 týdnů počet buněk rozmnožit na osminásobek. Následně se vytvořily i kořínky a po vysazení se podařilo vypěstovat celou mrkev. Výsledek tohoto pokusu se stal startem nové biotechnologické metody zasahující do mnoha sfér pěstitelství a množení rostlin. Pěkný seriál o pěstování In vitro česky přinesl před léty server ZEL(e)NÉ LISTY.
Příkladem úspěšného pěstování v Microboxu může být např. množení Arabidopsis thaliana (česky Huseníček rolní nebo i Chudina rolní), což je drobná dvouděložná efermní plevelná rostlina z čeledi brukvovitých, která se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin.
Výrobci Microboxu prováděli i testovací experimenty v podmínkách, kdy byly Microboxy umístěny v prostředí, které bylo silně kontaminované roztoči a spory Aspergillus. Aspergillus je agresivní plíseň tvořící v kultuře obvykle černé, hnědé, žluté až bílé kolonie (záleží na druhu a podmínkách). Některé druhy rodu Aspergillus způsobují houbové infekční onemocnění, tzv. aspergilózu. Jednou skupinou nemocí způsobených tímto rodem jsou alergické reakce, zasahující především nosní dutiny a nižší dýchací cesty. Aspergillus dokonce někdy kolonizuje i povrch pokožky. Testovací rostlinkou pak byla Anthurium andreanum kultivar Mylene (česky - druh Anturie) o které je známo, že je velmi citlivá na ethylen, který vedle kyslíku vylučuje v různém objemu řada rostlin. Výsledky jsou patrny níže.
Koncentrace oxidu uhličitého vzrostla nad 0,6% ve všech Microboxech, což se považuje za nanejvýš prospěšné pro podobnou druhovou rostlinnou produkci. Koncentrace ethylenu v Microboxech byla nižší než detekční limit 0,0625 ng/ml v plynné fázi, bez viditelného vlivu na rostlinky. Ve srovnávací sérii v úplně uzavřených nádobách, dosahovala koncentrace ethylenu velmi vysokých 1,5 ng/ml, což je téměř 25x více. Kontaminován plísněmi nebo roztoči nebyl žádný Microbox a tedy ani žádné rostlinky Anturie, které zůstaly naprosto zdravé a silné.
