Česká republika je národem houbařů.
Populární, mimo klasického lesního sběru, je i vlastní pěstování hub, především různých dřevokazných druhů. Nejpoužívanější metodou je pěstování na slámě v pytlích nebo očkování dřeva kolíčkovou sadbou. Běžné návody pro tyto metody pak vypadají asi takto:
"Používáme slámu kvalitní, suchou, bez přítomnosti plísní. Nařezanou slámu (drobněji nadrcená je lepší) nasypeme do silného PE pytle, stlačíme ji a zalijeme horkou vodou tak, aby byla všechna sláma ponořena a pytel uzavřeme provázkem. Vodu v pytli ponecháme 12 hodin a potom uřízneme spodní rohy a vodu necháme samovolně vytéct. Kvalitě substrátu prospěje, když pytel po vypuštění vody na 1 den uložíme v blízkosti zdroje tepla, aby se teplota slámy udržovala po dobu 24 hodin na 45°C. Pokud nemáme k dispozici pytel ze silného PE, můžeme slámu spařit v nějaké nádobě (sud, vana), případně namočenou slámu lze spařit v pařáku na brambory"."Kmeny nařežeme na délku 20-50 cm. Kratší kmeny dříve prorostou podhoubím, je však nutno je osadit do vlhčího místa. Budeme-li očkovat zářezy nebo otvory, doporučujeme délku kmene okolo 50 cm a rychlost prorůstání můžeme ovlivnit vzdáleností otvorů nebo zářezů. Kmeny používáme s kůrou. Pak musíte do dřeva vyvrtat otvory o průměru kolíčku 8 mm. Kolíček by měl jít do dřeva ztuha a musíte ho zatlouct pomoci kladiva. Kolíček začne prorůstat do špalku, získává z něho živiny a celý jej kolonizuje. Tato fáze může trvat podle velikosti špalku 1-2 roky a následně dochází k tvorbě plodnic".
Tyto způsoby jsou jistě léty prověřené a úspěšné, ale pro většinu lidí technicky problémové. Je dost těžké, možná až humorné, si představit, jak městský člověk pobíhá po bytě s 20 litrovým hrncem vařící vody, aby následně zalil PE pytel s nařezanou slámou. Podobně problémový je ze stejných důvodů pro valnou většinu lidí i druhý způsob při použití očkovací kolíčkové sadby na kmeny. Tímto oba způsoby vůbec nekritizujeme ani nezpochybňujeme, ale jsou prostě pro mnoho lidí (hlavně městské obyvatele v bytové zástavbě) technicky i fakticky nedostupné.
Jistou inovací v tradičních způsobech je tak pěstování dřevokazných hub s využitím Microboxů. (Original foto: web o Mycelium - Microbox a pěstování shii-take)
Obrázky č.1 - č.6
Použití Microboxů je jeden z nejjednodušších způsobů, jak velmi úspěšně pěstovat houby v domácím (tj. i v bytovém a tedy prostorově často omezeném) prostředí pod stálou vizuální kontrolou prorůstání mycelia a procesu závěrečné fruktifikace (tvorby plodnic). Tento způsob pěstovaní dřevokazných hub je oblíbený hlavně v Belgii, Nizozemí, USA a Kanadě. Některé firmy (např. z GB) je přímo používají jako pěstební sety.
Naočkován upravenou a obohacenou "sadbou" mateřské kultury (myceliem) se substrát, v hermeticky uzavřeném mikroklimatu Microboxu, stále rozvíjí a dýchá (pro očkování substrátu používáme směs tekutého mycelia na maltóze). Mycelium (podhoubí) je shluk vzájemně propletených vláken, charakteristický zejména pro houby a některé bakterie. Vlákna mohou být rozdělena septy (přepážkami) na jednotlivé buňky, nebo tato septa chybějí a celé mycelium je tvořeno jednou buňkou. Mycelium pronikající půdou se nazývá mycelium bazální (vegetativní); část nad půdou je mycelium vzdušné nebo reproduktivní (tvoří-li spory). Od tohoto bodu mycelium začne růst a postupně napadá celý substrát (obr. 1-3). Tento proces trvá asi 3-4 týdny, ideálně v úplně tmavém a pokojově teplém prostředí 23-26 °C, kdy substrát zraje (obr. 4) a v konečné fázi substrát začne rodit a tvoří houby (obr. 5 a 6), ideálně při snížené okolní teplotě kolem 12-20 °C podle druhu pěstované houby. Předem si můžeme vybrat, zda necháme dokončit proces fruktifikace v samotném Microboxu (sundáním krytu s filtrem) nebo zda jeho obsah přemístíme do větších nádob nebo i do speciálních sáčků. Výše uvedené časové lhůty jsou pouze orientační. Skutečný proces může být rychlejší nebo pomalejší v závislosti na konkrétních podmínkách. Zrychleným procesem může být použití papíru, jako substrátu se 100% podílem celulózy, kdy celý proces od naočkování sadby do substrátu po samotnou tvorbu plodnic trvá asi 5-6 týdnů.
Takto se dají pěstovat různé druhy hlív, shii-take, polnička, penízovka, ale i reishi, nameko, maitake, korálovec a mnoho dalších druhů. Pro Microboxy se používají speciální substráty nejčastěji v kombinaci dřevní hmoty a obilovin. Substráty jsou standardně téměř univerzální, jen s dílčími obměnami podle druhu pěstované houby. Výtěžnost substrátů z pěstování v Microbox je poměrně vysoká a pohybuje se kolem 25% podle druhu. U klasické hlívy (Pleurotus Ostreatus a Pleurotus Pulmonarius) a u shii-take (Lentinula Edodes) cca 30% (300 gramů houby z 1 kg substrátu). Mimo minimálních prostorových nároků je další předností Microboxů možnost pěstování více druhů hub současně, samozásobitelské celoroční pěstování bez ohledu na venkovní počasí a je to hlavně pěkné i praktické hobby (houby se dají sníst 🙂 ) s příležitostí různých vlastních experimentálních postupů.
Většinu začínajících pěstitelů odradí nutná a potřebná sterilizace houbových substrátů. Ale nic na tom opravdu není. U Microboxů probíhá podobně jako u sklenic v páře, ale víčko s filtrem se hermeticky neuzavírá (nedocvakává), nýbrž se jen volně položí na nádobu a stejně jako u sklenic se vršek překryje alobalem. Po vychladnutí substrátu a naočkování agarem nebo sadbou se víčko hermeticky uzavře postupným docvaknutím po celém obvodu nádoby. (Original foto: Mush NL)
Předem nutná sterilizace substrátu se dá určitými kroky obejít např. použitím peroxidu vodíku při výrobě substrátu (populární metoda v USA a Austrálii) nebo případně i jeho další úpravou např. propařováním před plněním nádob. Osobně, ale preferujeme daleko jednodušší pasterizaci, s navýšením ph, za pomoci vápna a jen s trochou peroxidu. Prověřeným filtrem Microboxu pro pěstování hub před fruktifikací je bílý filtr s průměrnou výměnou plynů kolem 10GE/den nebo i žlutý a červený filtr s průměrem kolem 13GE/den, resp. 16GE/den.
Použít můžeme různé kulaté a oválné nádoby Microbox s objemem 565 ml, 870 ml, 1000 ml, resp. 540 ml nebo 1200 ml, ale i 1600 ml a 2100 ml. Menší objemy (300 ml a 565 ml, resp. 540 ml) Microboxů se používají i pro zkušební a experimentální pěstování, kdy případný neúspěch přináší jen velmi zanedbatelné ekonomické ztráty na sadbě nebo substrátu. Mnoho zahraničních profesionálních firem, ale i hobby pěstitelů, používá Microbox rovněž pro výrobu a množení nejrůznějších druhů houbové sadby. Microbox tak úspěšně nahrazuje různě amatérsky proražená víčka zavařovacích sklenic, nacpané následně vatou nebo molitanem pro "dýchání" sadby.
Při autoklávu lze Microboxy použít opakovaně až 10x. Při pěstování hub, kdy si používaný substrát předem sterilizujeme nebo použijeme metodu bez sterilizace (např. s peroxidem), lze nádoby Microbox použít mnohonásobně (i 20x podle stavu nádoby, filtru a těsnosti víčka). Stačí jen po poslední fruktifikaci (tvorbě plodnic) vysypat vyčerpanou sadbu z nádoby, Microbox vymýt horkou vodou, otřít filtr mokrým hadříkem a nádoba je znovu připravena k použití bez možné kontaminace s venkovním prostředím.
Nařízení komise EU č. 432/2012 neumožňuje popisovat všechny účinky u konkrétního doplňku stravy na lidský organismus. Jako jeden ze zdrojů informací můžete využít všeobecné informace o houbě reishi i jiných produktech uvedených na tomto serveru, které mají výhradně obecně informační nekomerční charakter a pocházejí z veřejně dostupných zdrojů, např. za pomocí různých vyhledávačů nebo je přímo odkazováno na původní zdroj informací.